Odmítnutí dopingové kontroly: proč se jedná o závažné porušení antidopingových pravidel?

Případ české tenistky Markéty Vondroušové znovu otevřel otázku, jak fungují dopingové kontroly mimo soutěž a jaké důsledky může mít jejich odmítnutí. Přestože se v médiích často objevují srovnání s případy kontaminace zakázanou látkou, z pohledu antidopingových pravidel jde o zcela odlišná porušení.

Přinášíme základní přehled a vysvětlení, proč je odmítnutí kontroly považováno za závažné porušení antidopingových pravidel.

Odmítnutí kontroly je jedním z jedenácti antidopingových provinění

Když se mluví o dopingu, většina lidí si představí sportovce, u kterého v těle byla nalezena zakázaná látka. Doping je však definován jako porušení jednoho nebo více antidopingových pravidel. Existuje jedenáct různých porušení a odmítnutí, vyhýbání se nebo neposkytnutí vzorku při dopingové kontrole je jedním z nich. 

O všech jedenácti antidopingových proviněních si můžete přečíst na této stránce.

Proč nelze srovnávat odmítnutí kontroly a kontaminaci zakázanou látkou

V diskusích se často objevují srovnání s případy, kdy se zakázaná látka dostala do těla sportovce prostřednictvím kontaminovaného doplňku stravy nebo léku. Z pohledu antidopingových pravidel se však jedná o odlišné situace.

„Na první pohled to může působit nespravedlivě. Je ale potřeba si uvědomit, že se jedná o dva zcela odlišné případy porušení antidopingových pravidel. Odmítnutí dopingové kontroly a kontaminace zakázanou látkou jsou dvě samostatná provinění, u nichž se posuzují jiné skutečnosti. Jejich srovnávání je proto velmi obtížné a ve své podstatě ani není správné,“ vysvětluje ředitel Českého Antidopingu Martin Čížek.

V případech kontaminace je obvykle předmětem řízení především otázka původu zakázané látky, míra zavinění sportovce a okolnosti, za kterých se látka do organismu dostala.

Odmítnutí dopingové kontroly je naopak samostatným antidopingovým proviněním. V takových případech se neposuzuje přítomnost zakázané látky v těle sportovce, ale skutečnost, zda sportovec splnil svou povinnost podrobit se kontrole.

Proto nelze porovnávat výši sankcí mezi těmito dvěma typy případů.

Proč jsou sankce za odmítnutí kontroly tak přísné

Antidopingový systém stojí na možnosti sportovce nepředvídatelně testovat. A pokud by bylo možné kontrolu jednoduše odmítnout bez závažných následků, celý systém by ztratil svou účinnost.

„Kdyby bylo možné odmítnout dopingovou kontrolu bez závažných následků, mohl by si každý sportovec najít důvod, proč ji právě nemůže podstoupit. To bychom ten systém mohli, když to přeženu, rozpustit. Proto jsou pravidla nastavena přísně a sportovci jsou s nimi předem seznámeni, včetně možných následků a sankcí,“ doplnil ředitel Českého Antidopingu Martin Čížek.

Právě proto Světový antidopingový Kodex považuje odmítnutí kontroly za jedno ze závažných antidopingových provinění.

Kdy může dopingová kontrola přijít?

Jedním z často diskutovaných aspektů případu Markéty Vondroušové je skutečnost, že dopingový komisař přišel mimo její nahlášený 60 minutový časový interval. Ve veřejné debatě se proto objevují otázky, zda může být sportovec testován i mimo tento čas.

Vrcholoví sportovci zařazení do registru pro testování musí poskytovat informace o svém místě pobytu a každý den uvádět hodinový interval, během kterého budou na konkrétním místě k zastižení. Tento hodinový slot však nepředstavuje jediné období, kdy může být sportovec testován.

Dopingová kontrola může proběhnout kdykoliv a kdekoliv. Tato nepředvídatelnost je jedním ze základních principů antidopingového systému. Pokud by bylo možné testovat sportovce pouze v předem známém časovém okně, vznikal by prostor pro účelné načasování dopingu tak, aby v době kontroly již nebyly zakázané látky zjistitelné.

Účelem hodinového slotu je pouze zajistit alespoň jedno časové okno, kdy má antidopingová organizace jistotu, že sportovce zastihne. Neomezuje však možnost provádět dopingové kontroly i v jinou dobu.

Nepředvídatelnost testování společně s povinností sportovce kontrolu podstoupit, tvoří jeden ze základních pilířů antidopingového systému. Právě jejich kombinace umožňuje účinně chránit čisté sportovce a zachovat férové podmínky v soutěžích.

Více o systému hlášení místa pobytu najdete zde. 

Doporučujeme: Vysvětlení případu od ITIA

Mezinárodní agentura pro integritu tenisu (ITIA) zveřejnila video, ve kterém přehledně vysvětluje okolnosti případu i pravidla týkající se testování mimo soutěž.

‍

Prevence je základ

Případ Markéty Vondroušové připomněl, že antidopingová pravidla nejsou pouze o zakázaných látkách. Součástí systému jsou i povinnosti související s dopingovou kontrolou, včetně povinnosti test podstoupit.

Právě znalost těchto pravidel je jedním z nejdůležitějších nástrojů prevence.

Český Antidoping nebyl účastníkem řízení vedeného v této věci a nevyjadřuje se ke skutkovým okolnostem ani k rozhodnutí nezávislého tribunálu. Cílem tohoto článku je využít aktuální veřejnou debatu k vysvětlení obecných antidopingových pravidel a přispět k jejich lepšímu porozumění.

‍